November, Czech Republic.
via: Michal Kolesar.
ENG:
“I don’t want to go to places like that anymore. It’s the same misery just in different scenes. It’s getting harder to leave.
We went to rescue ducks. We took nine of them. One of them was lying on her back. Weak and light. In that moment I held her in my hands I knew it was bad. She died just a few kilometres from where she would have died if we hadn’t come.
We took eight of them home. To life. To better times.Thanks to everyone who is with us.”
CZ:
“Nechci už na taková místa. Pořád stejná bída. Jen v jiných kulisách. Je pořád těžší odcházet.
Šli jsme pro kachny. Vzali jsme jich devět. Jednu, která ležela na zádech. Slabá a lehká. Už když jsem ji bral do dlaní, tak jsem věděl, že je to špatné. Umřela nám pár kilometrů od místa, kde by umřela, kdybychom nepřišli.
Osm jsme jich rozvezli do domovů. Do života. Do lepších časů. Díky všem, kdo jsou s námi.”
